Povídky malostranské

Оглавление

Jan Neruda. Povídky malostranské

TÝDEN V TICHÉM DOMĚ

I. V košili

II. Dům se z větší části probudil

III. V rodině pana domácího

IV. Monolog lyrický

V. Starý mládenec – všeho štěstí vejlupek (Pořekadlo)

VI. Rukopis a mračno

VII. Kousky zápisků praktikantových

IX. Další doklad pořekadla

X. V době rozechvění

XI. Prvotina novelistická, která prosí za laskavé shovění

XII. PĚT MINUT PO KONCERTU

XIII. PO TAHU

XIV. Z NĚŽNÉ DOMÁCNOSTI

XV. KONEC TÉHO DNE

PAN RYŠÁNEK A PAN SCHLEGL

I

II

PŘIVEDLA ŽEBRÁKA NA MIZINU

O MĚKKÉM SRDCI PANÍ RUSKY

VEČERNÍ ŠPLECHTY

DOKTOR KAZISVĚT

HASTRMAN

JAK SI NAKOUŘIL PAN VOREL PĚNOVKU

U TŘÍ LILIÍ

SVATOVÁCLAVSKÁ MŠE

JAK TO PŘIŠLO,

PSÁNO O LETOŠNÍCH DUŠIČKÁCH

FIGURKY

Отрывок из книги

Cítíme, že jsme v místnosti zcela uzavřené. Čirá, hluboká kolem nás tma, ani nejmenší skulinou nevniká odnikud šero ; všude jen tma taková, v níž domníváme-li se přec na okamžik míti něco světlého před očima, je to pouze rudý kruh vlastní naší myšlenky.

Napnutí smyslové pozorují i nejdrobnější známky života. Čich náš zvěstuje nám, že místnost naplněna je mastným jakýms vzduchem, sprostou směsicí výparů. Je nám hned, jako bychom hlavně cítili smrkové nebo jedlové dříví, hned zas jakoby lůj a sádlo, a zas jakoby suché švestky, kmín, ba i kořalku, česnek atd. Sluchu se dotýká tykot hodin. Musí to být staré nástěnní hodiny s dlouhým kyvadlem, na jehož konci tenký plechový a zajisté že trochu zkřivený kruh; někdyť se kyvadlo v jednozvučné své povídačce zakoktne a kruh se lehýnce otřese. I to zakoktnutí opakuje se v pravidelných rozměrech a stává se jednozvučným.

.....

„Prosím tě, dej ty už taky pokoj! Mám já peklo!“

Stařec zabručel, stařena zabručela v odpověď, mladík mlčel.

.....