Читать книгу Hřbitovní kvítí - Jan Neruda - Страница 3

O Dušičkách na hřbitově větřík

vesele si s lidmi zahrává,

radostí snad, že to množství lidstva

pro hřbitov už zase dozrává.

Náhlý vánek oči tobě klíží,

snad to matčin prach tě uspává,

neb co upomínka na hry dětské

bratrův popel s tebou pohrává.