Читать книгу Noc na Karlštejně - Jaroslav Vrchlický - Страница 10

Petr a Štěpán

(S druhé strany vejdou král Petr a vévoda Štěpán)

Štěpán Chodíme zde stále dokola, jako bychom byli bludný kořen překročili – a chodíme nadarmo.

Petr Když nechceš ničeho vidět, ani pochopit…

Štěpán Když Tvoje Milost zase příliš mnoho vidí a chápe.

Petr Přece mi nenamluvíš, pane vévodo, že onen panoš, jenž před chvílí vešel přes most do hradu, je skutečný panoš. Je jím asi tak, jako já jsem králem jerusalemským – vypadá jako panoš, dá si třeba říkat panoš – ale panošem není.

Štěpán A myslíš, že je dívkou! Tvoje Milost vidí ve všem a všady dcery Eviny, snad konečně i starý purkrabí karlštejnský neb arcibiskup Arnošt jsou jen zakuklené dívky!

Petr Mluv co mluv, mé podezření nevyvrátíš.

Štěpán A kde ti zmizela náhle ta vítaná kořist?

Petr Vešel do strážnice…

Štěpán Patrně panoš to, ostatně zahlédl jsem ho také, měl barvu purkrabího – uznáš přec, že se mýlíš.

Petr Barvu purkrabího? – Pak se teprve nemýlím! V tom právě to vězí. A chudák, jak v rozpacích se rozhlížel, a ta chůze… ó, panoš v barvách pana z Wartenberka byl by trochu domácnějším na Karlštejně!

Štěpán Nu, a buď si – co zamýšlíš teď?

Petr Čekat, až opustí strážnici, do rána tam přece nebude.

Štěpán A kdyby byl?

Petr Vejdeme do strážnice za ním a musí se přiznati, kdo jest. Jsme tu hostmi a vstup máme všude. Času máme dost, proč bychom se nepobavili!

Štěpán Ano, času máme dost. A císař stále nepřijíždí.

(Zvuk rohu v dáli)

Petr Opět někdo blíží se hradu – pojďme mu vstříc.

Štěpán Inu, když se tak líbí Tvé Milosti, proč ne. Dal jsem ti slovo, že budu tvým spojencem, tedy již vytrvám.

Petr Ale jen opatrně, jen opatrně!

(Začíná se stmívat. Odejdou branou)