Читать книгу Pronásledování - Блейк Пирс - Страница 8

O sedm týdnů později

Když Riley dorazila do ordinace psychologa, zjistila, že Ryan sedí sám v čekárně.

"Kde je April?" zeptala se.

Ryan hlavou ukázal na zavřené dveře.

"Je s doktorkou Sloatovou," řekl a působil přitom nesvůj. "Měli něco, o čem si potřebovali promluvit o samotě. Pak bychom měli jít dovnitř a přidat se k nim."

Riley si vzdychla a posadila se poblíž na židli. Ona, Ryan i April zde během posledních týdnů strávili mnoho emocionálně náročných hodin. Toto bude jejich poslední sezení s psychologem, než si všichni udělají volno přes vánoční svátky.

Doktorka Sloatová trvala na tom, aby se celá rodina podílela na zotavení April. Pro všechny to představovalo tvrdou práci. Ale Riley byla ráda, že se Ryan celého procesu nadšeně zúčastňoval. Dostavil se na všechna sezení, která byl schopen vměstnat do svého kalendáře, a dokonce omezil svou práci, aby si na to vytvořil více času. Dnes sem April dovezl ze školy.

Riley si prohlížela obličej svého bývalého manžela, když se zadíval na dveře ordinace. V mnoha ohledech vypadal jako jiný člověk. Není to tak dávno, kdy byl tak nepozorný, až byl jako rodič - delikvent. Vždycky trval na tom, že všechny Apriliny problémy jsou chybou Riley.

Ale Aprilino užívání drog a její blízké setkání s nucenou prostitucí v Ryanovi něco změnilo. Po pobytu na rehabilitační klinice strávila April doma s Riley už šest týdnů. Ryan ji často navštěvoval a připojil se k nim na den díkůvzdání. Někdy se zdálo, že jsou téměř jako funkční rodina.

Ale Riley si neustále připomínala, že nikdy skutečně funkční rodinou nebyli.

Mohlo by se to nyní změnit? říkala si. Chci, aby se to změnilo?

Riley se cítila rozervána, dokonce trochu provinile. Už dlouho se snažila přijmout, že její vlastní budoucnosti zřejmě nebude zahrnovat Ryana. Dokonce by v jejím životě mohl existovat i jiný muž.

Mezi ní a Billem byla vždycky určitá přitažlivost. Ale čas od času také bojovali a hádali se. Kromě toho byl jejich profesionální vztah dost náročný i bez milostného poměru.

Její milý a atraktivní soused od vedle, Blaine, se zdál být lepší volbou, zejména proto, že jeho dcera, Crystal, byla nejlepší kamarádkou April.

Přesto se Ryan občas, jako třeba teď, zdál být téměř tentýž muž, do kterého se před tolika lety zamilovala. Kam to spěje? To skutečně nevěděla.

Dveře ordinace se otevřely a doktorka Lesley Sloatová vyšla ven.

"Rádi bychom vás teď pozvaly dál," řekla s úsměvem.

Riley si už dávno oblíbila malou, podsaditou a dobromyslnou psycholožku a April ji měla zřejmě také ráda.

Riley a Ryan vešli do kanceláře a posadili se na pohodlná čalouněná křesla. Seděli čelem k April, která seděla na gauči vedle doktorky Sloatové. April se mírně usmívala. Doktorka Sloatová jí pokynula, aby začala mluvit.

"Tento týden se něco stalo," řekla April. "Je trochu těžké mluvit o ..."

Riley se zrychlil dech a cítila, jak jí srdce bije rychleji.

"Má to něco společného s Gabrielou," řekla April. "Možná by tu dnes měla být a také o tom mluvit, ale není tady, takže ..."

Hlas April se vytratil.

Riley byla překvapená. Gabriela byla statná žena středního věku z Guatemaly, která léta pracovala u rodiny jako hospodyně. Nastěhovala se k Riley a April a byla jako člen rodiny.

April se zhluboka nadechla a pokračovala, "Před pár dny mi řekla něco, co jsem vám neřekla. Ale myslím, že byste to měli vědět. Gabriela řekla, že musí odejít."

"Proč?" Riley zalapala po dechu.

Ryan vypadal zmateně. "Neplatíte jí dost?" zeptal se.

"Bylo to kvůli mě," řekla April. "Řekla, že už takhle dál nemůže. Řekla, že je to příliš velká zodpovědnost, snažit se o to, abych si neublížila nebo se nenechala zabít."

April se odmlčela. Do očí se jí nahrnuly slzy.

"Řekla, že je pro mě příliš snadné dostat se potají ven, aniž by o tom věděla. Že nemůže v noci spát a přemýšlí, zda nejsem v nějakém nebezpečí. Řekla, že teď, když už jsem zase zdravá, se hned odstěhuje."

Riley byla zděšená. Neměla ani ponětí že Gabriela myslí na takové věci.

"Prosila jsem ji, aby neodcházela," řekla April. "Plakala a ona plakala taky. Ale nemohla jsem změnit její názor a byla jsem vyděšená."

April potlačila vzlyk a utřela si oči kapesníkem.

"Mami," řekla April, "ve skutečnosti jsem si klekla na kolena. Slíbila jsem jí, že už nikdy, nikdy se kvůli mě nebude muset takhle cítit. Konečně... nakonec mě objala a řekla, že neodejde, pokud svůj slib dodržím. A já to udělám. Opravdu to udělám. Mami, tati, nikdy nedopustím, aby jste se vy nebo Gabriela o mě museli takhle znovu bát. "

Doktorka Sloatová poplácala April po ruce a usmála se na Riley a Ryana.

Řekla, "Myslím, že to co se April snaží říct je, že se změnila."

Riley spatřila, jak si Ryan vyndal kapesník a osušil si oči. Plakat ho viděla jen velmi zřídka kdy. Ale chápala, jak se cítí. Cítila, jak jí dojetí škrábalo až v krku. Byla to Gabriela – ne Riley nebo Ryan – kdo April přiměl na vše pohlédnout jinýma očima.

I tak byla Riley neuvěřitelně vděčná, že její rodina bude na Vánoce pohromadě a v dobrém zdraví. Nevšímala si děsu, který číhal hluboko v jejím nitru, hrozného pocitu, že zrůdy v jejím životě její dovolenou zhatí.