Читать книгу Slepá ulička - Блейк Пирс - Страница 11

Tabby Northová byla rusovláska s takovým tím tělem, které podle Chloe vidělo posilovnu nejméně čtyřikrát týdně; taky to bylo tělo, kterému by podle Chloina názoru neuškodila jedna dvě porce jídla navíc. Byla krásná takovým tím očividným způsobem, ale taky vypadala, jako by ji silnější vítr mohl odfouknout.

Chloe s Moultonem se s Tabby setkali u ní doma a při svém příchodu zjistili, že pozvala ještě jednu kamarádku, která očividně chodila do té samé posilovny jako Tabby. Tahle žena se jmenovala Kaitlin Svatojanská, a když Chloe s Moultonem přišli, tak plakala. Všichni si spolu sedli vzadu na terase s markýzou a Tabby jim nalila sklenici levandulové limonády. Chloe si nemohla pomoct, ale hlavou se jí stále honily myšlenky na to, že to tady celé působilo jako jedna velká přetvářka – oběma ženám táhlo na čtyřicet, pasy měly jako vosy a servírovaly jim trendy zdravé nápoje.

Tyhle myšlenky nejsou zrovna důvodem, proč Johnson řekl, že máš talent na řešení zločinů spáchaných v malých komunitách, pomyslela si.

Ze slušnosti usrkla nabízené limonády. Navzdory tomu, jaké negativní myšlenky se jí honily hlavou, byl nápoj opravdu výborný.

„Předpokládám, že s policií jste se už bavily,“ řekla Chloe.

„Ano,“ odpověděla Tabby. „A i když naprosto chápu, že dělají, co můžou, bylo zcela zřejmé, že nemají tušení, co vlastně dělají.“

„Taky vypadali vyděšeně,“ řekla Kaitlin.

„Vyděšení čím?“ zeptal se Moulton.

„Tím, že by to mohlo mít nějaký politický podtext. Určitě víte, že se Laurenin otec bratříčkoval s ministrem obrany. Jsem si naprosto jistá, že místní policie by se snažila ze všech sil, aby z toho nevznikl mediální cirkus.“

„Takže má to nějaký politický podtext?“ zeptala se Tabby.

„Na to, abychom to mohli s jistotou říct, je příliš brzy,“ řekla Chloe. Už v tu chvíli se v přítomnosti těch dvou necítila příjemně. Jejich zármutek nezpochybňovala – byl znát v jejich výrazech a skutečnosti, že Kaitlin od jejich příjezdu nepřestávala plakat. Chloe však taky neměla problém si tyhle dvě představit, jak sedí s Lauren Hilyardovou a Claire Lovingstonovou na verandě a drbou všechny ve městě. Uvažovala, kolik z toho, co tady teď mezi nimi padne, se roznese po celém Barnes Pointu.

„Můžete nám říct, kdy naposled jste Lauren viděly?“ zeptal se Moulton.

„Ten večer předtím, než zemřela,“ řekla Tabby. „Všichni jsme se viděli na našem středoškolském srazu.“

„Lauren jsme tam musely prakticky dotáhnout,“ řekla Kaitlin. „Tyhle akce vždycky nesnášela.“

„Takhle, tyhle akce začala nesnášet až po škole,“ opravila ji Tabby. „Vždycky se snažila nechat ta léta na střední škole v minulosti a nezabývat se jimi.“

„Působila ten večer nějak odlišně?“ zeptala se Chloe.

„Ničeho jsem si nevšimla,“ řekla Tabby.

„Ani já ne,“ odpověděla Kaitlin. „Troufám si říct, že jak se připozdívalo, dokonce se začala bavit. Lauren… no, byla to taková ta školní kráska. Všichni kluci ji chtěli a když ji během posledního ročníku Jerry Hilyard náhodou zbouchl… páni, celá škola byla v jednom ohni. Ztratila tak trochu na své přitažlivosti, víte? Ale to, jak se k ní ten večer na sraze chovali… myslím, že na to všechno zapomněli. Působilo to jako by znovu byla královnou třídy. Myslím, že to potřebovala.“

„Bylo tam hodně lidí?“ zeptal se Moulton.

„Celkem dost,“ řekla Tabby. „Tahle část města je trošku zvláštní. Spousta lidí, kteří s námi chodili na střední, buď odmaturovala nebo se sem po vysoké vrátila. Není to bohaté město, ale tahle část města je proslulá tím, že patří k těm bohatším, jestli rozumíte. To je jedno, Lauren prostě na chvilku vypadala opravdu šťastná.“

„Z toho, co víme, Lauren odmaturovala, a nakonec se tady usadila,“ řekla Chloe. „Přátelily jste se s ní ve škole?“

„Ano. Lauren s Claire byly dokonce kámošky od školky.“

„Takže byste řekly, že si z vás čtyř byly nejbližší?“

„Nejspíš,“ řekla Kaitlin. „Vždycky to byly nej kámošky. Víme, že se spolu scházely jen ony dvě vždycky na verandě u jedné z nich. Bylo to roztomilé… ale ano, sem tam jsem se cítila trochu odstrčená. A co ty, Tab?“

Tabby pokrčila rameny. „Ani ne. Vždycky jsem věděla, že si jsou blízké.“

„Byl na tom sraze někdo, kdo mohl mít s Lauren nějaké nevyřízené účty?“ zeptal se Moulton.

„Nic takového si nevybavuju,“ řekla Tabby.

„Ani já ne,“ odpověděla Kaitlin. „Ale víte… když žijete na místě, jako je tohle, kde se zdržuje spousta lidí, se kterými jste vyrostli, věci můžou být někdy trochu našponované. Mezi některými lidmi na sraze to bylo znát. Ale ne s Lauren. Neřekla bych, že na střední bylo nějak moc lidí, co ji neměli rádi. Záviděli jí, to ano… ale ne že by ji neměli rádi.“

„Setkaly jste se na sraze s někým dalším, s kým se Lauren na střední škole přátelila, ale postupem času se třeba odcizili?“

„Vlastně ano,“ řekla Tabby, „žena jménem Brandie Scottová. Taky žije tady ve městě, akorát na druhé straně… takže se s ní nikdy moc nevídáme. Ale bylo fajn se s ní zase vidět. Nedá se říct, že bychom se s ní nějak zvlášť přátelily, jen jsme s ní na škole sem tam prohodily pár slov, ale nikdy jsme se nesetkávaly nebo tak.“

„Bavila se na tom sraze s Lauren?“

„Chvilku. Dokonce se mi vybavuje, že spolu seděly u baru a něčemu se smály. Pamatuju si to, protože Lauren se poslední dobou jinak moc nesmála. Myslím, že měla nějaké problémy s rodinou. Nejspíš zas s těma jejíma hloupýma rodičema.“

„Nemáte náhodou číslo na paní Scottovou?“ zeptal se Moulton.

„Mám,“ řekla Tabby, vytáhla telefon a začala ho projíždět. „Vlastně mi ho dala až na tom sraze.“

„A co bývalí partneři?“ zeptala se Chloe, když Tabby našla číslo, které hledala. „Byli tam i někteří její ex?“

„Ne,“ řekla Kaitlin a poprvé za celou konverzaci se usmála. „Lauren před Jerrym chodila jenom s jedním klukem. A jediný důvod, proč se rozešli, bylo, že se odstěhoval. Myslím, že do Alabamy.“

„Myslím, že to je prozatím vše, co potřebujeme vědět,“ řekla Chloe. Předala Tabby jednu z vizitek a řekla: „Pošlete prosím číslo paní Scottové na tento telefon. A neváhejte mě kontaktovat, pokud si kterákoliv z vás vzpomene ještě na něco, co by nám mohlo pomoct.“

Tabby hned odeslala zprávu s číslem Brandie Scottové. Vypadala trochu zklamaně, že je jejich konverzace u konce. Ale jak už Chloe předpokládala, skupinka nejlepších kamarádek oběti ponořená do vzpomínek na svou zesnulou přítelkyni nebyla zrovna nejlepším zdrojem informací. Pokud existovala nějaká špína, kterou bylo třeba odhalit, tady toho Chloe s Moultonem moc nenajdou.