Читать книгу Milovaná - Морган Райс, Morgan Rice - Страница 15

Pokud existoval někdo, koho Kyle nenáviděl více jak lidi, byli to politici. Nemohl vystát jejich pózy, jejich pokrytectví, jejich neomylnost. Nemohl vystát jejich aroganci. Zakládající se na ničem. Většina z nich žila stěží 100 let. On žil přes 5 000. Když mluvili o jejich “zážitcích z minulého života,” bylo mu z toho fyzicky zle.

Byl to osud, že se Kyle s nimi musel poplácávat po rameni, chodit kolem těchto politiků každý večer, když se probudil ze svého spánku a vystoupil nad zem přes jejich centrum ve Městské radnici. Sabat Černého přílivu si vybudoval svůj domov hluboko pod radnicí v New Yorku před několika staletími a vždy měli s politiky blízký vztah. Ve skutečnosti byla většina údajných politiků, kterými se hemžila místnost, tajně členy jeho sabatu a uskutečňovali ve městě a taky v celém státě svou agendu. Bylo to nutné zlo, toto míchání, toto dělání obchodů s lidmi.

Ale dost z těchto politiků byli opravdoví lidé, z čeho Kylovi naskakovala husí kůže. Nemohl vystát, že mají přístup do této budovy. Štvalo ho to zejména tehdy, kdy se k němu přiblížili. Jak tak šel, opřel se do jednoho ramenem, přičemž ho silně udeřil. “Hej!” zakřičel muž, no Kyle šel dál, zaťal zuby a mířil k širokým dvojitým dveřím na konci chodby.

Kyle by je byl všechny zabil, kdyby mohl. Ale nebylo mu to umožněno. Jeho sabat se pořád zodpovídal Nejvyšší Radě a ta jim to z nějakého důvodu pořád nechtěla povolit. Čekala na správný čas nadobro vyhladit lidskou rasu. Kyle čekal už tisíce let a nevěděl, jak dlouho to ještě dokáže. V historii bylo několik pěkných momentů, kdy se dokázali dostat blíž, když dostali zelenou. V roce 1350 v Evropě, kdy všichni konečně dospěli ke konsenzu a společně rozšířili černý mor. To byli skvělé časy. Kyle se při této myšlence pousmál.

Bylo tu taky pár jiných hezkých chvil—jako temný středověk, kdy měli povolené vést války po celé Evropě, zabíjet a znásilňovat miliony neviných. Kyle se široce usmál. To byly jedny z nejlepších století v jeho životě.

Ale v několika posledních stovkách let se Nejvyšší Rada stala hodně slabou a patetickou. Jakoby měli z lidí strach. Druhá světová válka byla pěkná, no hodně omezená a krátká. On toužil po něčem větším. Už dlouho tu nebyli žádné velké epidemie, žádné opravdové války. Bylo to téměř, jakoby upíří rasa byla paralyzována, jakoby měla strach z narůstajícího počtu a síly lidské rasy.

Teď se, konečně, začali vzpamatovávat. Jak Kyle kráčel dolů po schodech z hlavního vchodu ven z Radnice, z jeho chůze bylo cítit nadšení. Dělal dlouhé kroky a těšil se na cestu do South Street Přístavu. Bude ho tam čekat velký náklad. Desetitisíce přepravek nedotčeného, geneticky modifikovaného černého moru. Skladovali ho v Evropě několik stovek let, perfektně uchovaný od posledního vypuknutí. A teď ho upravili tak, aby byl úplně odolný vůči antibiotikám. A všechen bude Kylův. Udělá to tak, jak si přál. Rozpoutá novou válku na americkém kontinentu. Na svém území.

Budou na něj pamatovat po století.

Při pomyšlení na to se Kyle nahlas rozesmál, i když s jeho výrazem tváře vypadal jeho smích spíše jako vrčení.

Bude to, samozřejmě, muset ohlásit Rexiusovi, vůdci jeho sabatu, ale to byla jenom formalita. Popravdě to byl právě on, kto tomu bude velit. Tisíce upírů z jeho vlastního sabatu—a všech sousedních sabatů—se budou muset zodpovídat jemu. Bude silnější jako kdy předtím.

Kyle už věděl, jak rozpoutá epidemii: rozptýlí jednu dodávku v Penn Station, jednu v Grand Central a jednu na Times Square. Všechno perfektně načasované, v jedné uspěchané hodině. To věci opravdu rozjede. Odhadoval, že v průběhu několika dní bude infikována polovina Manhattanu a v průběhu dalšího týdne budou nakaženi všichni. Tato epidemie se rozšíří rychle a podle toho, jak to všechno zorganizoval, to bude bomba.

Patetickí lidé budou, jak předpokládal, v zástupech opouštět město. Uzavřou mosty a tunely. A to bylo přesně to, co chtěl. Sami se uzamknou v teroru, který bude následovat. Uzamknutí, umírající na mor, Kyle a tisíce jeho přisluhovačů rozpoutají upíří válku, jakou ještě lidská rasa nezažila. V průběhu několika dní vyhladí všechny Newyorčany.

A pak bude celé město jejich. Ne pouze podzemí, ale celé město. Bude to začátek, sirény budou zvolávat všechny sabaty v každém městě, v každé krajině, aby následovali svůj druh. V průběhu několika týdnů bude Amerika jejich, možná i celý svět. A Kyle bude ten, který to všechno začal. On bude ten, kterého si budou pamatovat. Ten, který nadobro dostal upířskou rasu z podzemí.

Samozřejmě, pro zbývající lidi se najde uplatnění. Přeživších mohou zotročit, můžou je zhromáždit na velkých chovatelských farmách. Kyle by si to užil. Ujistil by se, že všichni budou tlustí a baculatí, a pak, kdykoli by se jeho rasa potřebovala nakrmit, měli by nespočetně možností výběru. Všechny perfektně zralé. Ano, lidi by byly skvělí otroci. A vcelku příjemné jídlo, pokud jsou správně chováni.

Čekali ho skvělé časy. A nic mu nebude stát v cestě. Nic kromě toho prokletého Bíleho sabatu, zakořeněného pod kláštery. Ano, oni budou trnem v jeho patě. Ale ne tak velkým. Jak jednou našel tu hroznou holku, Caitlin, a toho odpadlíka a zrádce Caleba, přivedou ho k meči. A pak bude Bílý sabat bezbranný. Nic se jim nepostaví do cesty.

Kyle vzplanul vztekem, když si vzpomněl na tu hloupou holku, utíkající z jeho sevřetí. Udělala z něj blbce.

Procházel přes Wall Street a kolemjdoucí, velký muž, měl tu smolu, že šel právě jeho směrem. Jak se jim skřížili cesty, Kyle ho vší silou udřel do ramena. Muž se zavrávoral několik stop zpátky a praštil sebou do stěny.

Muž, oblečen v pěkném obleku, zakřičel, “Hej kámo, jaký máš problém!?”

No Kyle se mu vysmál a mužův výraz se změnil. Se šest a půl stopami, s masivními rameny a obrovskými rysy, Kyle nebyl muž, kterého byste chtěli vyzvat na souboj. I navzdory své velikosti se muž rychle otočil a pokračoval v chůzi.

To jak strčil do muže mu trochu zvedlo náladu, no Kylův vztek v něm pořád žil. Chytí tu holku. A pomalu jí zabije.

No teď nebyl ten správný čas. Musel si vyčistit hlavu. Měl na práci důležitější věci. Dodávku. Molo.

Ano, zhluboka se nadechnul a znova se usmál. Dodávka byla pouze pár bloků daleko.

Toto budou jeho Vánoce.