Читать книгу Okouzlení kulečníkem – trojband - Zdenek Čech - Страница 37

37

EFEKTY V TEORII A PRAXI

STRANOVÁ FALEŠ ZA POMOCI MANTINELU

Za normálních okolností se vychází z toho, že koule zahraná bez falše se bude chovat dle vzorce „úhel dopadu = úhel odrazu“. Toto platí pouze, a i tak jen přibližně, na prvním mantinelu. Rozhodujícím fak-torem je tření plátna. Jak je vyobrazeno na grafice níže, koule dostává při kontaktu s mantinelem díky tření stranovou rotaci, lépe řečeno běžnou faleš. Pro lepší pochopení jsou koule a mantinel vyobraze-ny se zubatým povrchem. Mimoto je nutno podotknout, že koule, která zasáhne mantinel (v souvislos-ti se sílou strku) do něj více nebo méně zatlačí. Zpětný náraz mantinelu s sebou nese speciální efek-ty, které blíže vysvětluji později v kapitole „Speciální efekty“ pod pojmem „Naražení mantinelu“. Pokud jde o vysvětlení z předchozí kapitoly, můžeme tento efekt zanedbat, jelikož zde vycházíme z velmi po-malých strků.

ÚHEL DOPADU

ÚHEL ODRAZU

Krátký moment odporu, kou-le zůstává „viset“, odvalí se po man-tinelu a získá levou faleš.

Jednoduchým strkem lze ověřit, jak hraná koule získá faleš kontaktem s mantinelem. Hrajeme ze stře-du dlouhého mantinelu na střed krátkého mantinelu. Tam platí pravidlo: „úhel dopadu = úhel odrazu“, načež skončíme na druhém mantinelu opět ve středu. Jelikož koule získala na prvním mantinelu lehkou faleš, bude úhel odrazu na druhém mantinelu tupější. Totéž platí pro třetí mantinel. Bez principu odporu způsobeného třením plátna (potahu mantinelu) by se koule vrátila do výchozí pozice (čárkovaná linie).