Читать книгу Toužení - Блейк Пирс - Страница 13

Jak tryskáč FBI odstartoval do Quantica, Riley si byla jistá, že je na cestě za dalším monstrem. Tou myšlenkou byla hluboce znepokojena. Doufala, že se bude od zabijáků chvíli držet stranou, ale vzít tuhle práci jí už konečně přišlo jako správné rozhodnutí. Meredithovi se zjevně ulevilo, když řekla že pojede.

Toho rána April odjela na svou exkurzi a teď byli Riley a Bill na cestě do Phoenixu. Za oknem letadla odpoledne potemnělo a po skle stékal déšť. Riley zůstala připoutána na svém místě, dokud letadlo neproletělo těžkými šedými mraky do vyjasněné oblohy nad nimi. Pak se pod nimi rozprostřel měkký povrch a skryl zemi, kde lidé pravděpodobně pobíhali, aby se vyhnuli dešti. A Riley myslela na to, jak prožívají svá každodenní potěšení nebo své hrůzy nebo vše mezi tím.

Jak se let zklidnil, Riley se obrátila k Billovi a zeptala se, "Cos mi chtěl ukázat?"

Bill na stole před sebou otevřel svůj laptop. Zobrazil fotografii velkého černého pytle na odpadky, sotva ponořeného do mělké vody. Z pytle vykukovala mrtvá bílá ruka.

Bill vysvětlil, "Tělo Nancy Holbrookové bylo nalezeno v umělém jezeře v nádrži za Phoenixem. Byla to třicetiletá společnice, poskytující drahé služby. Jinými slovy drahá prostitutka."

"Utopila se?" Zeptala se Riley.

"Ne. Zdá se, že příčinou smrti bylo zadušení. Pak byla nacpána do pytle na odpadky a hozena do jezera. Ten pytel byl zatěžkaný velkými kameny."

Riley si fotografii prohlédla zblízka. V hlavě se jí rodilo mnoho otázek.

"Zanechal vrah nějaké fyzické důkazy?" zeptala se. "Otisky, vlákna, DNA?"

"Vůbec nic."

Riley zavrtěla hlavou. "Já to nechápu. Myslím, to pohození těla. Proč si nedal vrah jen trochu víc záležet? Sladkovodní jezero je ideální pro zbavení se těla. Mrtvoly se potopí a rychle se ve sladké vodě rozloží. Jistě, mohou se později vynořit kvůli nafouknutí a plynům. Ale dost kamení v pytli by tento problém vyřešilo. Proč ji nechal v mělké vodě?"

"Myslím, že bude na nás, abychom na to přišli," řekl Bill.

Bill ukázal několik dalších fotek z místa činu, ale Riley toho moc neprozradily.

"Co si myslíš?" řekla. "Máme co do činění se sériovým vrahem nebo ne?"

Bill zamyšleně svraštil obočí.

"Nevím," řekl. "Popravdě se jen díváme na jednu zavražděnou prostitutku. Ve Phoenixu zmizely i jiné prostitutky. Ale to není nic nového. To se děje běžně v každém větším městě v zemi."

Slovo "běžně" přišlo Riley nepříjemné. Jak by mohlo být kontinuální mizení určité skupiny žen považováno za "běžné"? Ale i tak věděla, že co Bill říká je pravda.

"Když Meredith zavolal, znělo to naléhavě," řekla. "A teď s námi dokonce zachází jako s VIP, když nás tam nechá letět BAU tryskáčem." Chvíli se rozpomínala. "Jeho přesná slova byla, že jeho přítel chtěl, abychom se na to podívali jako na práci sériového vraha. Ale ty to říkáš, jako by si nikdo nebyl jistý tím, že to je sériový vrah. "

Bill pokrčil rameny. "Možná není. "Ale zdá se, že Meredith je bratrovi Nancy Holbrookové, Garrettu Holbrookovi, opravdu blízko."

"Jo," řekla Riley. “Řekl mi, že spolu chodili na akademii. Ale celá ta věc je neobvyklá."

Bill neoponoval. Riley se opřela ve svém sedadle a o té situaci přemýšlela. Zdálo se být docela zřejmé, že Meredith obchází pravidla FBI, kvůli laskavosti příteli. To nebylo pro Mereditha vůbec typické.

Ale to její smýšlení nad jejím šéfem nijak neovlivňovalo. Ve skutečnosti jeho oddanost ke svému příteli opravdu obdivovala. Přemýšlela ...

Je tu někdo, kvůli komu bych obešla pravidla? Možná kvůli Billovi?

Za ta léta se stal něčím víc než jen partnerem a dokonce i víc než kamarádem. I tak si Riley nebyla jistá. A kvůli tomu se pozastavila nad tím - jak blízko se v těchto dnech cítila být svým spolupracovníkům, včetně Billa?

Ale zdálo se, že nemá moc význam nad tím nyní přemýšlet. Riley zavřela oči a usnula.

*

Když přistáli ve Phoenixu, byl jasný a slunečný den.

Jak vystoupili z tryskáče, Bill do ní šťouchnul a řekl: "Super, skvělé počasí. Možná z tohoto výletu budeme mít alespoň malou dovolenou."

Riley tak trochu pochybovala, že zažije hodně legrace. Už to bylo dost dlouho, co si vzala skutečnou dovolenou. Její poslední pokus na výlet do New Yorku s April byl zkrácen neobvyklou vraždou a mrzačením, které byly velkou součástí jejího života.

Už brzy si budu potřebovat skutečně odpočinout, pomyslela si.

U letadla se s nimi setkal místní mladý agent a odvezl je na úřad FBI ve Phoenixu, k pozoruhodné nové moderní budově. Jak zajel autem na parkoviště úřadu, poznamenal, "Super design, viďte? Dokonce vyhrál nějakou cenu. Dokážete odhadnout jako co má vypadat?"

Riley se podívala na budovu. Byl rovná, ve tvaru dlouhých obdélníků, s úzkými vertikálními okny. Vše bylo pečlivě umístěno a zdálo se a bylo jí to povědomé. Zastavila se a chvíli se na ni dívala.

"Posloupnost DNA?" zeptala se.

"Jo," řekl muž. "Ale vsadím se, že určitě neuhodnete, jako co má shora vypadat ten skalní labyrint tamhle."

Ale než Riley a Bill mohli hádat, vešli do budovy. Uvnitř Riley viděla opakování motivu DNA na ostře vzorované dlažbě. Agent je vedl mezi strohými horizontálními stěnami a příčkami, až došli ke kanceláři šéfa, zvláštního agenta Elgina Morleyho, tam je opustil.

Riley a Bill se představili Morleymu, malému knihomolovi, muži po padesátce, s tlustým černým knírem a kulatými brýlemi. V kanceláři na ně čekal ještě další muž. Bylo mu po čtyřicítce, byl vysoký, hubený a mírně shrbený. Riley si pomyslela, že vypadá unaveně a přepadle.

Morley řekl, "Agenti Paige a Jeffreys, rád bych vás seznámil s agentem Garrettem Holbrookem. Jeho sestra byla obětí, která byla nalezena v jezeře Nimbo."

Všichni si potřásli rukama a čtyři agenti se posadili, aby si promluvili.

"Děkuji, že jste přijeli," řekl Holbrook. "Celá ta věc je docela ohromující."

"Povězte nám o své sestře," řekla Riley.

"Nemůžu vám toho moc říct," řekl Holbrook. "Nemůžu říct, že bych ji velmi dobře znal. Byla to moje sestra jen napůl. Můj táta byl blbec záletník a nechal mámu a měl děti se třemi různými ženami. Nancy byla o patnáct let mladší než já. Sotva jsme za ta léta udržovali kontakt."

Chvíli tupě zíral na podlahu, prsty bezmyšlenkovitě žmoulal opěradlo své židle. Pak, aniž vzhlédl, řekl: "Naposledy jsem o ní slyšel, když pracovala v kanceláři a chodila na kurzy do obecní školy. To bylo před několika lety. Byl jsem šokován, když jsem zjistil, co se s ní stalo. Neměl jsem ani tušení."

Pak se odmlčel. Riley přišlo, jako by něco zůstalo nevyřčeno, ale řekla si, že to je možná opravdu vše, co muž věděl. Konec konců co by mohla sama Riley říci o své starší sestře, kdyby se někdo zeptal? S Wendy přerušily kontakt před tak dlouhou dobou, jako by už ani nebyly sestry.

I tak cítila, že v Holbrookově chování je něco víc než smutek. Připadalo jí to divné.

Morley navrhl, aby s ním Riley a Bill šli na soudní patologii, kde by se mohli podívat na tělo. Holbrook přikývl a řekl, že bude ve své kanceláři.

Jak šli chodbou za velitelem, položil Bill otázku, "Agente Morley, z jakého důvodu si myslíte, že máme co do činění se sériovým vrahem?"

Morley zavrtěl hlavou. "Nejsem si jistý, že pro to máme důvody," řekl. "Ale když Garrett zjistili o smrti Nancy, odmítl to nechat jen tak. Je to jeden z našich nejlepších agentů a snažil jsem se mu vyhovět. Pokusil se rozjet své vlastní vyšetřování, ale nikam se nedostal. Pravda je, že celou dobu nebyl sám sebou."

Riley si zajisté všimla, že se Garrett zdál být strašně nevyrovnaný. Možná o něco víc, než by bylo u ostříleného agenta obvyklé, i přes úmrtí příbuzného. Dal jasně najevo že k sobě neměli blízko.

Morley vedl Riley a Billa do budovy soudní patologie, kde je představil šéfce týmu, doktorce Rachel Fowlerové. Patoložka otevřela chladicí jednotku, kde bylo uchováváno tělo Nancy Holbrookové.

Riley sebou trochu trhla, když ucítila známý zápach rozkladu, i když zápach nebyl ještě velmi silný. Viděla, že žena byla malé postavy a velmi štíhlá.

"Nebyla ve vodě dlouho," řekla Fowlerová. "Kůže se právě začínala krabatit, když ji našli."

Doktorka Fowlerová ukázala na její zápěstí.

"Tady můžete vidět spáleniny od provazů. Vypadá to jako by byla svázána, když byla zabita."

Riley si všimla vyvýšených skvrn na ohbí paže mrtvoly.

"Vypadá to jako známka po užívání," řekla Riley.

"Přesně." Brala heroin. Můj odhad je, že propadla vážné závislosti."

Riley to připadalo, jako by ta žena byla anorektička a zdálo se, že to je v souladu s Fowlerovou teorií závislosti.

"Pro prvotřídní doprovod se takový druh závislosti zdá neobvyklý," řekl Bill. "Jak víme, že to dělala?"

Fowlerová předložila laminovanou vizitku v plastovém sáčku na důkazy. Byla na ní provokativní fotografie mrtvé ženy. Jméno na kartě bylo jednoduše "Nanette" a podnik se jmenoval "Ishtar společnice."

"Tuto kartu měla u sebe, když byla nalezena," vysvětlila Fowlerová. "Policie se spojila se společností Ishtar společnice a zjistila její pravé jméno a to je brzy dovedlo k její identifikaci jakožto nevlastní sestře agenta Holbrooka.

"Máte představu, jak byla udušena?" Zeptala se Riley.

"Kolem krku má nějaké modřiny," řekla Fowlerová. "Vrah jí mohl držet přes hlavu igelitový sáček."

Riley se pozorně podívala na modřiny. Jednalo se o nějaký druh nevydařené sexuální hry nebo o úmyslnou vraždu? To ještě nedokázala říci.

"Co měla na sobě, když ji našli?" Zeptala se Riley.

Fowlerová otevřela krabici, která obsahovala oblečení oběti. Měla na sobě růžové šaty s hlubokým výstřihem – zdaleka ne slušné, zaznamenala Riley, ale to bylo něco lepšího, než bylo typické pro kýčovitě oděnou pouliční prostitutku. Byly to šaty pro ženu, která chtěla vypadat velmi sexy a zároveň vhodně oblečená do nočního klubu.

Nahoře na šatech byl připevněný průhledný plastový sáček se šperky.

"Smím se podívat?" Zeptala se Riley Fowlerové.

"Poslužte si."

Riley uchopila sáček a podívala se na jeho obsah. Většina z toho byla docela vkusná bižuterie – korálkový náhrdelník a jednoduché náušnice a náramky. Ale jedna položka mezi ostatní nezapadala. Byl to tenký zlatý prsten s diamantem. Vzala ho a ukázala ho Billovi.

"Skutečný?" Zeptal se Bill.

"Ano," odpověděl Fowlerová. "Skutečné zlato a skutečný diamant."

"Vrah se neobtěžoval ho ukrást," poznamenal Bill. "Tak to nebylo o penězích."

Riley se obrátila k Morleyho. "Chtěla bych vidět, kde byla nalezena," řekla. "Hned teď, dokud je ještě světlo."

Morley vypadal trochu zmateně.

"Můžeme vás tam dostat vrtulníkem," řekl. "Ale já nevím, co čekáte, že tam najdete. Policajti a agenti celé místo prohledali."

"Věřte jí," řekl Bill uvědoměle. "Ona něco zjistí."