Читать книгу Stíny minulosti - Блейк Пирс - Страница 12

Chloe zrovna krájela brokolici, když zazvonil zvonek u dveří. Hned jí bylo jasné, že to bude Danielle. Byla ze všeho trochu nervózní, ale zároveň měla radost, že si její sestra konečně našla stálého přítele. Steven se ke všemu stavěl spíše skepticky. Předpokládal, že Daniellin přítel bude stejný jako ona, takže si dělal starosti s tím, jak se budou dnes oba chovat.

Za ty čtyři roky, co Chloe se Stevenem chodila, většinou ignorovala jeho postoj vůči Danielle, ale teď když se blížila jejich společná svatba, začínalo jí to pěkně lézt na nervy. Ale řekla si, že dnes se s ním kvůli tomu hádat nebude.

Chloe si utřela ruce do utěrky a šla ke dveřím. Zhluboka se nadechla a pak je otevřela. Nechtěla se k tomu stavět negativně, tak jako Steven, ale přeci jen si dělala starosti, co na sobě bude mít Danielle dnes oblečeného.

Když dveře otevřela a zjistila, že se její sestra hezky upravila, a dokonce jí to sluší, tak ani nechtěla věřit vlastním očím. Černé vlasy měla stažené do malého drdolu vzadu. Dokonce se trochu nalíčila – jen tak, aby jí to prozářilo tváře – a naštěstí nezvolila obvyklé tričko s kapelou, ani nic dalšího z jejího obvyklého gotického stylu. Měla na sobě sice černou barvu, ale halenka s jemnými ramínky, kterou si oblékla, působila docela elegantně. Nahoře na zádech bylo vidět její tetování, ale vše bylo decentní a vkusné. Chloe byla nejvíce překvapená z riflí, byly to jednoduché tmavé rifle, a navíc docela obtažené, odhalovaly její postavu, což u ní Chloe nikdy předtím neviděla.

„Danielle, vypadáš skvěle,“ řekla Chloe.

„Jo, ale moc si na to nezvykej.“ Stoupal si stranou a pokývala na muže, který s ní přišel. „Tohle je Martin.“