Читать книгу Kdyby běžela - Блейк Пирс - Страница 4

Nervy pracovaly na plné obrátky, až se jí zdálo, že se každou chvíli zhroutí. V těch boxerských rukavicích se necítila dvakrát nejlépe a ochranná helma ji nepříjemně škrtila. Nic z toho sice pro Kate Wise nebylo nové – trénovala už bezmála dva měsíce, nicméně dnes ji čekal první trénink se skutečným sparing partnerem. Byla si vědoma, že jde o běžnou součást tréninku, která se navíc nese v přátelském duchu, ale i tak byla nervózní. Měla totiž mlátit do někoho jiného, což nikdy nebrala na lehkou váhu.

Podívala se do protějšího rohu na svou sparing partnerku, mladší ženu, kterou se ze všech sil snažila nevnímat jako protivníka. Byla další členkou malé tělocvičny, která prošla boxerským výcvikovým programem. Jmenovala se Margo Dunn a navštěvovala kurz ze stejného důvodu jako Kate; bylo to skvělé cvičení na posílení celého těla, které nevyžadovalo dlouhé hodiny běhání ani posilování.

Margo se na Kate pousmála, když jí trenér nasazoval chrániče zubů. Kate přikývla, zatímco její trenér dělal přesně to samé. Jakmile jí chrániče obepnuly zuby, něco se v Kate zlomilo. Jako lusknutím prstu se dostala do boxerské nálady. Jistě, nervy stále pracovaly a celá ta situace jí nebyla úplně po chuti, ale bylo na čase vyrazit a začít makat. V celé hale bylo pouze sedm přihlížejících – trenéři a další dvě členky klubu, které přišly jen ze zvědavosti.

Někdo z přítomných rozezněl gong, který signalizoval začátek zápasu. Kate nakráčela do středu ringu, kde se potkala s Margo. Ťukly si rukavicemi na znamení respektu a odstoupily dva kroky vzad.

Zápas mohl začít. Kate zprvu kroužila po ringu a snažila se najít správný rytmus, jak ji to učili v kurzu. Udělala krok vpřed a vyslala první úder. Margo sice neměla problémy s jeho vykrytím, ale bylo fajn trochu se na začátek osmělit. Kate znovu udeřila, tentokrát levou rukou do týlu. Margo se opět ubránila a okamžitě kontrovala levačkou, která zasáhla Kate z boku do hlavy. Nebyl to tvrdý úder – přece jen se jednalo o obyčejný sparing – a navíc zasáhl vycpanou část boxerské helmy. Přesto se Kate mírně zapotácela.

Je ti šestapadesát, pomyslela si v duchu. Cos jako čekala?

Jak se tak zamýšlela sama nad sebou, Margo se vytasila s pravým hákem. Kate se pohotově vyhnula úkrokem do strany, což jí dodalo trochu sebedůvěry. Když zvládla vykrýt i následující direkt, zažehla se v ní touha po vítězství.

Moc dobře víš, proč tohle děláš, říkala si v duchu pro sebe. Po devíti týdnech máš osm kilo dole a svaly, o kterých se ti dříve ani nesnilo. Cítíš se tak o dvacet let mladší a upřímně… připadala sis někdy silnější?

Nepřipadala. A i když nebyla v boxu žádnou přebornicí, základy měla pevně zažité.

S touto myšlenkou v hlavě vyrazila vpřed, naznačila levý direkt, aby následně uštědřila Margo pravý hák. Jakmile přistál na její bradě, Kate neváhala a vyslala úder levačkou… a ještě jeden. Oba údery trefily cíl a Margo ztratila rovnováhu. Vletěla zády do provazů a z jejího výrazu bylo patrné, že tohle nečekala. Přesto se usmála. Stejně jako Kate, i ona věděla, že jde jen o trénink a teď právě dostala cennou lekci: za všech okolností si musí dávat pozor na náznaky.

Margo odpověděla dvěma direkty na tělo, které zasáhly žebra. Kate na moment zalapala po dechu. Když se pak konečně nadechla, všimla si, jak se na ni zleva řítí tvrdý pravý hák. Chtěla se pohnout, ale nebyla dostatečně rychlá. Úder, který trefil boční výztuhy helmy, jí pěkně otřásl.

Na pár vteřin byla dezorientovaná. Vše kolem viděla rozmazaně a sotva se držela na nohou. Dokonce přemýšlela o tom, že se svalí na zem, aby si trochu odpočinula.

Jo… na tohle už jsi stará.

Ale na druhou stranu si říkala: Znáš snad jinou ženu, která by takový úder dokázala ustát?

Kate odpověděla dvěma direkty a následným úderem na tělo. Trefila sice jen jeden z těch direktů, ale úder na tělo našel svůj cíl. Margo trochu zavrávorala a znovu se opřela o provazy. Následně vyrazila proti Kate a ohnala se poněkud uspěchaným zvedákem, kterým ji vlastně ani nechtěla ohrozit. Doufala, že Kate zvedne ruce při blokování úderu, aby ji následně mohla zasáhnout ranou na solar. Jenže Kate si všimla jejího zaváhání a moc dobře věděla, co má v úmyslu. Místo toho, aby se pokusila úder vykrýt, udělala úkrok doprava, kde si počkala, až ruka její soupeřky vyletí vzhůru, a poté se ohnala tvrdým pravým direktem, který zasáhl Margo zboku do hlavy.

Margo šla okamžitě k zemi. Dopadla na břicho a rychle se překulila. Vrátila se do svého rohu, kde si vyndala chrániče zubů. Usmála se na Kate a nevěřícně kroutila hlavou.

„Omlouvám se,“ řekla Kate, klečíc před Margo.

„To nemusíš,“ odpověděla. „Vůbec nechápu, jak můžeš být takhle rychlá. To já bych se ti asi měla omluvit. Vzhledem k tvému věku jsem tak nějak předpokládala, že budeš… pomalejší.“

Katin trenér – prošedivělý šedesátník s dlouhými bílými vousy – vylezl mezi provazy a chichotal se. „Já udělal tu samou chybu,“ řekl. „A týden jsem pak kvůli tomu chodil s monoklem. Trefila mě tím samým úderem, který tě poslal k zemi.“

„Za to se mi vážně omlouvat nemusíš,“ odpověděla jí Kate. „Taky jsi mě málem dostala tím jedním úderem do hlavy, to byla pořádná rána.“

„Měla tě jím dostat,“ podotkl trenér. „Upřímně řečeno, takhle tvrdé údery vidím při sparingu nerad.“ Poté se podíval na Margo. „Tak co? Chceš pokračovat?“

Margo přikývla a postavila se zpět na nohy. Trenér jí znovu nasadil chrániče zubů, a obě ženy se pak vrátily do svých rohů, kde vyčkávaly na gong.

Zvuk, který Kate zaslechla, však nepatřil gongu. Namísto toho uslyšela svůj mobilní telefon. A tohle vyzvánění má nastavené pouze na hovory z úřadu.

Rychle si vyndala chrániče z pusy a natáhla ruce směrem k trenérovi. „Omlouvám se,“ řekla. „Tohle ale musím vzít.“

Její trenér věděl, že pracuje na částečný úvazek jako zvláštní agentka. Připadalo mu drsné (jeho slova, ne její), že odmítla jít do důchodu z takovéhle práce. Takže se snažil rozvázat jí rukavice nejrychleji, jak mohl.

Kate se protáhla mezi provazy a utíkala ke své tašce, která ležela opřená o zeď. Nikdy ji nenechávala v šatně, právě pro případ takového hovoru. Popadla telefon, a jakmile na displeji uviděla jméno ředitele Durana, její srdce se rozbušilo vzrušením i beznadějí v jednom.

„Tady agentka Wise,“ řekla.

„Wise, tady je Duran. Máte chvilku?“

„Mám,“ řekla a s napětím v očích se dívala směrem k ringu. Margo tam mezitím pracovala se svým trenérem na rozpoznání náznaků. „Co pro vás můžu udělat?“

„Doufal jsem, že byste se mohla zapojit do jednoho případu. S okamžitou platností, takže byste musela s agentkou DeMarco odletět už dnes večer.“

„Tak to nevím,“ odpověděla. A vážně si nebyla jistá. Bylo to hodně na kvap, zvlášť když během posledních týdnů vedla několik rozhovorů se svou dcerou Melissou o tom, jak nebude tak snadno dostupná pro tyhle případy teď, nebo nikdy. Poslední měsíc trávila s Melissou a Michelle, svou vnučkou, mnohem víc času, pravidelně se navštěvovaly a konečně se vše začalo ubírat správným směrem. Byly jako rodina.

„Těší mě, že jste si na mě vzpomněl,“ řekla Kate. „Ale nejsem si jistá, zda ten případ mohu vzít. Je to moc na rychlo. A odlet… zdá se, že to bude pěkně daleko. Myslím, že na takovou cestu teď nejsem připravená. Kde to vůbec je?“

„V New Yorku. Kate… jsem si celkem jistý, že to má co do činění s Nobiliniho případem.“

To jméno projelo jejím tělem jako elektrický proud. Najednou měla v hlavě úplný chaos, a nebylo to z úderu, který před chvílí schytala od Margo. V její mysli se točily myšlenky na případ, který řešila před necelými osmi lety – jako by se jí vysmívaly do tváře.

„Kate?“

„Jsem tu,“ odpověděla. Poté se ohlédla zpět k ringu, kde se mezitím Margo protahovala a pobíhala na místě, zcela nachystaná na jejich další střetnutí.

Byla ostuda, že k němu nedojde. Ale jakmile Kate uslyšela to jméno, věděla, že případ vezme. Musela.

Nobiliniho případ jí před osmi lety odebrali, což byla jedna z největších porážek v její dosavadní kariéře.

Teď ale dostala šanci ho uzavřít – vyřešit případ, který ji kdysi pokořil.

„Kdy mi to letí?“ zeptala se Durana.

„Z Dulles do JFK, odlet za čtyři hodiny.“

Při pomyšlení na Melissu a Michelle jí bylo do breku. Melissa to sice nepochopí, ale Kate tuhle příležitost nemohla odmítnout.

„Ten případ beru,“ odpověděla.