Читать книгу Zrazená - Морган Райс, Morgan Rice - Страница 18
KAPITOLA SEDMÁ
ОглавлениеSamantha stála v řetězech. Pevně ji drželo několik upírů, kteří ji drsně chytili za ruky a táhli přes velkou komnatu. V místnosti to vypadalo jako na jatkách. Kamkoliv se podívala, viděla tisícky upířích mrtvol, členů jejího sabatu, byli rozsekáni na kousky Kylem a jeho prokletým mečem a jejich krev teď tekla všude po podlaze. Ten meč měl takovou sílu, jakou si ani nedokázala představit.
A i přesto uprostřed všeho toho krveprolití dokázalo přežít několik stovek upírů. Teď to byli Kylovi lidé. A s každou chvílí přes otevřené dveře do místnosti proudili tucty dalších. Vlastně se zdálo, že řada upírů, kteří přišli Kylovi přísahat věrnost nemá konce. Když byl teď Rexius mrtvý, nebyl tu nikdo jiný, komu by mohli věrnost slíbit. A Kyle si to zasloužil. Dokázal odstranit každého upíra, který ho zradil.
Byli tu stovky upírů, kteří mu pomáhali v boji proti Rexiusovi. Někteří byli opravdu věrní Kylovi, zatímco další byli jenom oportunisti. Jiní prostě neměli rádi Rexiuse a jenom čekali na svou šanci. Upíři proudili ze sabatů z celého města. V upířím světě se novinky šířili rychle—a všichni chtěli být součástí přicházející války. Jakékoliv byly důvody, tohle byla teď Kylova armáda.
Teď, když byl Kyle vůdcem, teď, když měl meč, bylo jasné, že se blíží velká válka, válka, jakou upíří rasa ještě nkdy nezažila. Kyle byl nemilosrdný, toužil po krvi a dokonce ani tohle krveprolití ho nedokázalo uspokojit.
Všichni upíři tam venku, kteří ještě nespěchali přísahat mu věrnost, za to zaplatí. Spolu se všemi nevinnými lidmi. Jeho pomsta se protáhne donekonečna, to Samantha věděla a New York City se už brzy stane jeho hračkou.
Bezcitně Samanthu táhli přes všechen ten chaos, přímo do středu místnosti.
Kyle teď seděl na Rexiusovém trůně a vychutnával si jeho moc. Když se mu ze všech stran ukláněli upíři, na tváři se mu objevil ďábelský úsměv.
Sergei, stojící na Kylově straně, praštil svou kovovou tyčí třikrát o zem.
Celá místnost, tisícky upírů, se perfektně seřadila. Všichni zvedli své pěsti a zařvali: “Hail Kyle!”
Samantha byla užasnutá. Byla to neuvěřitelná ukázka síly a věrnosti. Nikdy v životě neviděla takovou poslušnost. Kyle byl magnetický. Už z něj byl diktátor.
Ale Kyle vypadal, že ho nezajímají jeho vojáci. Místo toho upíral svůj pohled na Samanthu. Zdálo se, že si celá místnost všimla jeho zájem o ní a jak se připravovali na sledování této výměny, všechno mumlání utichlo.
“Tak,” řekl jí Kyle. “Předběhla si mě v hledání meče. No jak vidíš, já jsem ten, kdo mu teď vládne.”
“Pro teď,” odsekla Samantha.
Nech ho o tom přemýšlet, pomyslela si. Ona opravdu věřila, že jednou meč nebude víc patřit jemu. Ktokoliv měl meči vládnout, tak mu vládnout bude a někde hluboko uvnitř věděla, že to nebyl on.
Kyle zvedl obočí.
“Víš, proč jsem tě nechal tak dlouho naživu?” zeptal se.
Samantha mu vzdorovitě opětovala pohled. Neměla vůbec zájem se zapojit do rozhovoru s ním. Nechtěla být žádnou součástí tohoto nového sabatu. Chtěla odejít, dostat se od tohto místa tak daleko, jak to jenom bylo možné. Chtěla prostě vzít Sama a jít. Pokud by jim to dovolil.
Ale Sam nebyl nikde na dohled. Odkdy je zajali Kylovi vojáci, neviděla ho. Samantha ho potřebovala udržet v klidu, než se dozví, kde se Sam nachází. Potřebovala získat nějaký čas, kdyby to bylo potřebné, přísahala by mu věrnost až do chvíle, kdy uvidí Sama a bude moct utéct.
“Pořád nechápu, proč Rexius poslal získat meč tebe místo mně. Jak všichni víme, já jsem lepší voják. Ale musím uznat, že máš nějaké schopnosti,” řekl.
“Ale to není tak úplně důvod, proč jsem tě nechal naživu. Rexius tě plánoval potrestat. Z toho usuzuji, že nemáš už déle důvod být k němu lojální. Blíží se válka a pro silné bojovníky jako ty jistě najdu uplatnění. Pokud jsi připravena mi přísahat věrnost, zvážím to, že bych tě mohl nechat žít.”
Samantha přemýšlela. Neměla problém s přísaháním věrnosti, protože věděla, že už velmi brzy tohle všechno opustí. Ale nejdřív musela vědět něco o Samovi.
“Co s tím klukem?” zeptala se. “Kde je?”
Kyle se usmál.
“O ano, ten kluk. Dostáváme se přesně k tomu, o čem chci mluvit. Nejsem si jistý, jestli chápu, proč si si tak oblíbila tohto člověka a už si tím vlastně porušila naše pravidla. Mohl bych tě zabít už jenom kvůli tomu, jak jistě víš. Ale přijde mi to hodně zajímavé a vlastně je to jeden z důvodů, proč tě nechávám naživu.”
“Víš, Samantho, musíš být potrestána. Kterýkoliv upír, který byl někdy lojálný vůči Rexiusovi a ne mně, musí být potrestán. Je to část zasvěcovacího procesu mé nové armády. Naučíš se poslouchat mě a jenom mě.
“V tvém případě jsem našel perfektní řešení: čin, který dokáže tvou věrnost a zároveň tě i potrestá. Moji muži tě zavedou za tím chlapcem, ty ho přivedeš zpátky sem a před všemi ho zabiješ.”
Samanthino srdce při té myšlence začalo silně tlouct. Bylo to něco, co by nikdy, nikdy neudělala. Radši by zabila sama sebe než by měla zabít jeho. Kyle, jako obvykle, blouznil. A byl krutý. Ano, byl to řádný Rexiusův následovník.
“Docela si užiju, když uvidím, jak ho sama zabiješ,” řekl Kyle a ta myšlenka mu na tváři vyvolala úsměv “Víš, toho chlapce považuji za překážku. Pochází ze stejné větvy jako jeho sestra a podle toho co vím, oba mají imunitu, která by nám všem mohla ublížit. Nevěřím ani jednomu z nich. A už ani nemluvím o tom, že je to člověk.”
Kyle zblízka studoval Samanthinu tvář.
“Pokud to uděláš, odměním tě hodností, ctí a prestiží. V mém novém sabatě budeš mít speciální místo. Bude to velkolepá válka, jedna z nejvelkolepějších, jaké naše rasa kdy viděla. A ty můžeš být jedním z jejich hlavních architektů.
“Ale pokud odmítneš…budeme tě pomalu mučit, uvrhneme tě do nekonečné bolesti a tvé jméno bude úplně vymazáno z historie našeho sabatu.”
Jak Samantha přemýšlela, v místnosti zavládlo mrtvé ticho. Zoufale přemýšlela nad tím, jak se z této situace dostat.
“Proč ho prostě nezabiješ sám?” zeptala se nakonec.
Kyle se opřel a pomalu se usmál.
“Polovina zábavy bude sledovat tě, jak to udéláš sama,” řekl. “Jeden z mých největších koníčků je sledovat lidi, jak zabíjí ty, kteří jsou jim nejdražší.”