Читать книгу Sledovaná - Блейк Пирс - Страница 9

Jak Riley následovala Billa a Lucy halou směrem ke kanceláři velitele Mereditha, snažila se přijít na to, proč se cítí tak nevyrovnaná. Nedokázala přijít na to, co ji trápí.

Uvědomila si, že to je zčásti pocit, na který byla dávno zvyklá – známé silné obavy, které ji zachvátily pokaždé předtím, než měla dostat nový příkaz.

Ale do toho pocitu se míchalo něco jiného. Nebyl to pocit strachu či předtucha. Během své kariéry měla příliš mnoho pracovních pozic na to, aby se obávala, co ji čeká.

Bylo to něco, co stěží poznávala.

Je to úleva? Zamýšlela se Riley.

Ano, to je možná ono.

Z obřadu a recepce měla tak bizarní a neskutečný pocit, že v ní rozdmychali konfliktní myšlenky a vlny emocí.

Mít namířeno do Meredithovy kanceláře bylo známé, pohodlné .. a bylo to něco jako únik.

Ale únik vstříc čemu?

Nepochybně do známého světa krutosti a zla.

Riley cítila, jak jí mrazí v zádech.

Co to o ní říkal, že jí je pohodlněji v přítomnosti krutosti a zla, než na oslavě a při vychvalování?

Nechtěla toto téma neustále rozbírat a snažila se cestou setřást nervozitu. Ale moc se jí to nedařilo.

Zdálo se, že se v těchto dnech cítí ve své vlastní kůži méně pohodlně.

Když Riley, Bill a Lucy došli do velké kanceláře Mereditha, velitel stál vedle svého pracovního stolu.

Byl tam i někdo další – mladá afroamerická žena s krátkými rovnými vlasy a velkýma, intenzivníma očima. Když spatřila Riley a její společníky, vstala.

Meredith řekl, "Agenti Paige, Jeffreys a Vargasová, rád bych vás seznámil se zvláštní agentkou Jennifer Rostonovou."

Riley si prohlédla ženu, se kterou hovořila po k telefonu vzápětí po vyřešení případu Zápalkového vraha. Jennifer Rostonová nebyla vysoká, ale vypadala atleticky a docela schopně. Výraz na její tváři byl výraz ženy, která si byla jistá vlastními schopnostmi.

Rostonová si s každým potřásla rukou.

"Hodně jsem toho o vás slyšela," řekla jí Lucy.

"Zlomila jste několik rekordů Akademie," řekl Bill.

Riley o agentce Rostonové také slyšela veliké věci. Už měla skvělou reputaci a získala několik vynikajících vyznamenání.

"Jsem tak poctěna, že se s vámi všemi setkávám," řekla Rostonová s upřímným úsměvem. Pak, pohlížejíc Riley přímo do očí, dodala, "Obzvlášť s vámi, agentko Paige. Je skvělé setkat se s vámi tváří v tvář."

Riley se cítila poctěna. Také cítila mírné, neustále se ozývající obavy.

Jak se všichni vydali k židlím a posadili se, Riley se zamýšlela, co tu dnes Rostonová dělá. Přiřadí jí Meredith případ ve spolupráci s Riley a jejími dvěma kolegy?

Při tom pomyšlení začala být Riley trochu nesvá. Ona, Bill a Lucy si vytvořili vynikající vztah, bezproblémový pracovní vztah. Narušil by jej nový přírůstek do jejich malého týmu, i když třeba jen dočasný?

Meredith na její otázky odpověděl. "Chtěl jsem vás tři seznámit s agentkou Rostonovou, protože jsem ji přiřadil k práci na případu Shana Hatchera. Ten bastard byl na svobodě už moc dlouho. Ústředí se rozhodlo udělat z něj prioritu. Je to čas přivést ho sem a potřebujeme k tomuto konkrétnímu případu přiřadit pár nových očí."

Uvnitř Riley to nervozitou trochu zaškubalo.

Už věděla, že Rostonová pracuje na Hatcherově případu. Ve skutečnosti to už telefonicky projednaly. Rostonová požádala o přístup k počítačovým souborům o Shanu Hatcherovi v Quanticu a Riley jí tento přístup zprostředkovala.

Ale co se děje v tento okamžik?

Meredith je určitě nesezval všechny dohromady, aby pracovali na Hatcherově případu. Nebyla si jistá tím, kolik toho Meredith skutečně ví o jejím vlastním vztahu s Hatcherem. Byla by zatčena, kdyby si byl její šéf plně vědom, že nechala uprchlého vraha, aby jí pomáhal.

Moc dobře věděla, Hatcher se pravděpodobně skrývá v horách v chatě, kterou zdědila od svého otce – pobývá tam s Rileyným plným vědomím a souhlasem.

Jak by mohla třeba jen předstírat, že se jej snaží předvést před soud?

Bill se zeptal Rostonové, "Jak se to zatím daří?"

Rostonová se usmála.

"Ach, teprve začínám – v tuto chvíli provádím pouze výzkum."

Pak, při opětovném pohledu na Riley, Rostonová dodala, "Děkuji za přístup k těm souborům."

"Jsem ráda, že jsem mohla být nápomocna," řekla Riley.

Rostonová na Riley trochu zamžourala a její výraz se změnil ve zvídavý.

"Oh, velmi to pomohlo," řekla. "Shromáždila jste spoustu informací. I přesto - jsem si myslela, že toho budete mít více o Hatcherových finančních záležitostech."

Riley potlačila zachvění, když si vzpomněla, že udělala něco neuváženého hned po jejich telefonátu.

Před udělením přístupu Rostonové k souborům Hatchera, vymazala jeden s názvem "MYŠLENKY" – soubor, který obsahoval nejen Rileyny osobní myšlenky a postřehy o Hatcherovi, ale také finanční informace, které by pravděpodobně vedly k jeho zatčení. Nebo by alespoň umožnily odříznout jej od jeho zdrojů.

To byla šílenost, pomyslela si Riley.

Ale stalo se a nešlo to vrátit zpět, i kdyby chtěla.

Riley se teď, před zvídavým pohledem Rostonové, cítila silně neklidně.

"Je to nepolapitelný charakter," řekla Riley Rostonové.

"Ano, taky mi tak připadá," řekla Rostonová.

Oči Rostonové zůstaly viset na Riley.

Rileyn neklid rostl.

Ví už něco? Zamýšlela se Riley.

Pak Meredith řekl, "To bude pro tuto chvíli vše, agentko Rostonová. S agenty Paige, Jeffreysem a Vargasovou musím projednat ještě další záležitost."

Rostonová vstala a zdvořile se rozloučila.

Jak byla pryč, Meredith pronesl, "Vypadá to, že máme v jižní Kalifornii nový sériový případ. Někdo v pevnosti Nash Mowat zavraždil tři výcvikové seržanty. Byli zastřeleni na dálku zkušeným střelcem. Poslední oběť byla zabita dnes ráno."

Riley to zaujalo, ale také byla trochu překvapená.

"Není to spíš případ pro armádní Velitelství kriminálního vyšetřování?" zeptala se a zaznamenala druhý název armádní divize kriminálního vyšetřování. Věděla, že DKV obvykle zkoumá těžké zločiny, které byly spáchány uvnitř americké armády.

Meredith přikývl.

"DKV na tom již pracuje," potvrdil. "V pevnosti Mowat je úřad DKV, takže už to běží naplno. Ale jak víte, probošt maršál generál Boyle DKV velí. Není to dlouho, co mi volal, aby FBI požádal, aby se do toho vložilo. Vypadá to, že to bude obzvlášť ošklivý případ, se všemi druhy negativních dopadů na styk s veřejností. Objeví se hodně špatných zpráv a začne se utvářet politický tlak. Čím dříve to bude vyřešeno, tím lépe pro všechny."

Riley přemýšlela, zda to je dobrý nápad. Nikdy neslyšela o společné práci na případu FBI a DKV. Obávala se, že by si mohli navzájem šlapat na prsty, nadělat víc škody než užitku.

Ale nevznesla žádné námitky. To nebyla její práce.

"Tak kdy můžeme vyrazit?" Zeptal se Bill.

"Co nejdříve," řekl Meredith. "Máte zde své pracovní tašky?"

"Ne," odvětila Riley. "Obávám se, že jsem to nečekala tak brzy."

"Takže co nejdříve, až si sbalíte své věci."

Riley pocítila náhlé zděšení.

Dnes večer má Jilly představení! pomyslela si.

Odjede-li Riley hned teď, propásne ho.

"Veliteli Meredithe –" začala.

"Ano, agentko Paige?"

Riley se zarazila. Konec konců, FBI jí právě předalo vyznamenání a zvýšilo jí plat. Jak by z toho teď mohla vycouvat?

Rozkazy jsou rozkazy, řekla si rozhodně.

Není nic, co by mohla udělat.

"Nic," zakončila to.

"Tak dobrá," řekl Meredith a postavil se. "Vy tři si pospěšte. A rychle to vyřešte. Ostatní případy čekají."