Читать книгу Lucerna - Alois Jirásek - Страница 12

Braha, předešlí.

Braha (ve dveřích mlýnice vzrušen). Pane otče, pane otče, je tu!

Mlynář. Kdo?

Braha. Vodní mužíček, hastrman.

Zajíček, Klásková. Hastrman!

Braha. Spustili jsme a všecko šlo jako když namydlí, vždyť jste viděl, a teď najednou se kolo zastavilo a stojí; a všecko na něm v pořádku, ale hastrman se za ním kmiť, červená čepička, zelený kabát a knoflíky se mu blýskaly jako zlato, já ho viděl, byl to on, vodní churota. Já jsem vám povídal, že se bude mstít za Haničku.

Klásková. Co, že taky obchází! Kvůli Haničce? Taky takový kocour?

Mlynář. Pojďte.

Braha. Vezměte provaz z lýčí.

Mlynář. Poženu ho i bez provazu (kvapně do mlýnice).

Braha (za ním).

Klásková (k Zajíčkovi). Pojďte se podívat. (Kvapně do mlýnice.)

Zajíček (jde za ní. u dveří se však zastaví, okamžik čeká. pak odběhne dveřmi na síň).

Jeviště okamžik prázdno.