Читать книгу Rebel, Pěšec, Král - Морган Райс, Morgan Rice - Страница 17

Když se Lucious vrátil do hradu, popravy byly stále ještě v plném proudu. Přesně tak, jak měly být. Nechtěl, aby jeho muži skončili příliš rychle. Chtěl tam být, aby si to mohl také vychutnat.

A co víc, chtěl, aby tam byla Ceres a aby všechno sledovala co nejdéle. Lucious se na okamžik zadíval k jejímu oknu. Věděl, že tam je, spoutaná v řetězech, a že se musí dívat na nádvoří. Jistým způsobem ho to uspokojovalo.

Mnohem víc ho ale uspokojovalo sledovat nádvoří, na kterém se odehrávaly popravy. Muži a ženy tam klečeli v úhledných řadách, kolem kterých procházeli popravčí se sekerami. Právě, když jednoho z nich sledoval, si popravčí vybral muže, přinutil ho sklonit hlavu, zvedl sekeru do výšky a perfektním sekem ho sťal. Hlava se odkutálela opodál.

„Co to má být?“ rozkřikl se Lucious rozzlobeně. Byl pryč jen hodinu nebo možná dvě, ale už to vypadalo, že byla popravena celá řada vojáků lorda Westa. V podstatě všechny je sťali.

„Děláme to, co jsi nám nařídil, výsosti,“ odpověděl popravčí. „Popravujeme je.“

„Ale moc vám to nejde!“ vyštěkl Lucious. Popravdě jim to šlo až příliš dobře. „Sekáte jim hlavy? Chci, aby trpěli! Chci, abyste přišli s vlastními nápady. Neřekl jsem vám snad, že máte použít všechny myslitelné způsoby popravy?“