Читать книгу Čekání - Блейк Пирс - Страница 12

Když Jake Crivaro zastavil před budovou, Riley Sweeneyová už čekala venku. Když nasedla do auta, Jake si všiml, že vypadá dost bledě.

“Je vám špatně?“ zeptal se.

“Jsem v pořádku,“ řekla Riley.

Nevypadá v pořádku, pomyslel si Jake. A taky nezní moc dobře.

Jake přemýšlel, jestli včera večer nebyla na párty. Tihle mladí stážisté to tak dělávali. Nebo se možná dost napila doma. Rozhodně se zdála být demotivovaná, když ji včera večer odvezl - a nebylo divu, poté, co všechno jí řekl. Možná se pokoušela zapít svůj smutek.

Jake doufal, že jeho chráněnka není příliš zklamaná na to, aby fungovala.

Když se rozjel, Riley se zeptala...

“Co budeme dělat?“

Jake chvíli váhal.

Pak řekl, “Podívejte se, dneska začneme od začátku.“

Riley se na něj podívala s trochu překvapeným výrazem.

Pokračoval, “Pravda je, že to, co jste včera provedla - nebyl až takový průšvih. Našla jste drogové peníze Madisonů. A ten tajný telefon se ukázal jako dost užitečný. Bylo na něm spoustu užitečných čísel, což poldům umožnilo dostat pár členů gangu - včetně Malika Madisona, bratra, který byl stále na svobodě. Bylo od nich hloupé koupit si předplacený telefon a nevyhodit ho, když ho už nepotřebovali. Ale hádám, že si nemysleli, že ho někdo najde.“

Pohlédl jejím směrem a dodal, “Mýlili se.“

Riley na něj jen hleděla, jako by nemohla pochopit, co říká.

Jake odolal nutkání říci...

“Je mi to opravdu líto, že jsem na vás byl tak tvrdý.“

Místo toho řekl, “Ale musíte se řídit pravidly. A musíte respektovat proces.“

“Rozumím,“ řekla Riley unaveně. “Díky, že jste mi dal další šanci.“

Jake si zabručel pod vousy. Připomněl si, že tu holku nechce moc povzbuzovat.

Měl ale špatný pocit z toho, jak s ní včera jednal.

Přemrštěně reaguji, pomyslel si.

Naštval některé kolegy v Quanticu, když se Riley snažil dostat do programu. Obzvlášť jeden agent, Toby Wolsky, chtěl dostat svého synovce Jordana do letní stáže, ale Jake tam místo něj dosadil Riley. Dal všanc svou nezanedbatelnou pověst a několikrát využil laskavost, kterou mu druzí dlužili.

Jake neměl o agentu Wolskym moc dobré mínění a neměl důvod si myslet, že jeho synovec má zajímavý potenciál. Ale Wolsky měl přátele v Quanticu, kteří z Jakea teď neměli velkou radost.

Jistým způsobem Jake dokázal pochopit, proč.

Podle jejich informací byla Riley jen obyčejnou studentkou psychologie, kterou nikdy ani nenapadlo věnovat se prosazování práva.

A pravdou bylo, že Jake o ní toho víc také nevěděl - kromě toho, že zažil v akci její instinkt, blízko a na vlastní oči. Živě si vzpomínal na to, jak pohotově pochopila vrahovy myšlenky v Lantonu, k čemuž potřebovala jen nepatrný koučink. Kromě sebe samého se Jake zřídkakdy setkal s někým s podobnými instinkty - vnitřními pocity, kterým by rozuměla jen hrstka agentů.

Samozřejmě, že nemohl ignorovat možnost, že co předvedla na Lantonu, bylo trochu víc než šťastná náhoda.

Možná dnes nabude lepší představu o tom, co dokáže.

Riley se znovu tázala...

“Co budeme dělat?“

“Jedeme na místo vraždy,“ řekl Jake.

Nechtěl jí říci nic dalšího, dokud tam nedorazí.

Chtěl vidět její reakci na skutečně bizarní situaci.

A z toho co slyšel, je toto místo vraždy jedno z nejbizarnějších. Nedávno mu kvůli tomu volali a stále ještě nemohl uvěřit tomu, co mu o tom vyprávěli.

Hádám, že uvidíme, co uvidíme.

*

Riley přemýšlela o tom, že už se na cestě s agentem Crivarem cítí o trochu lépe.

Přála si, aby jí prozradil, o co jde.

Řekl, že se jedná o místo vraždy.

To je víc, než co během letního programu očekávala - a už vůbec ne během druhého dne. Včerejšek byl sám o sobě dost neočekávaný.

Nebyla si jistá, jaké z toho má pocity.

Ale byla si dostatečně jistá, že Ryanovi by se to rozhodně nelíbilo.

Uvědomila si, že Ryanovi stále ještě neprozradila, že pracuje pod vedením Jakea Crivara. Ryan by s tím taky nesouhlasil. Ryan Crivarovi nedůvěřoval od samého začátku, obzvlášť díky způsobu, jakým Riley pomohl nahlédnout do vrahovy mysli.

Vzpomněla si, co Ryan řekl o jedné z těch epizod...

“Chceš mi říct, že chlápek od FBI - Crivaro - si pohrával s tvou myslí? Proč? Jen pro srandu?“

Samozřejmě, že Riley věděla, že to Crivaro nedělal “jen tak pro srandu.“

Myslel to smrtelně vážně. Takové zážitky byly naprosto nezbytné.

Umožnily nakonec polapit vraha.

Ale co se na mě chystá teď?, přemítala Riley.

Crivaro se choval záměrně tajemně.

Když zaparkoval vůz na ulici s domy na jedné straně a otevřeným polem na druhé, spatřila poblíž právě parkující vozy policie a úřední dodávku.

Než vystoupili z auta, Crivaro zavrtěl prstem a řekl jí...

“Teď si zapamatujte ta zatracená pravidla. Ničeho se nedotýkejte. A nehovořte, pokud k tomu nebudete vyzvána. Jste zde jen proto, abyste nás ostatní pozorovala při práci.“

Riley přikývla. Ale něco v Crivarově hlase jí naznačovalo, že od ní očekává něco trochu víc, než jen v tichosti přihlížet.

Přála si, aby věděla, co to něco víc je.

Riley a Crivaro vystoupili z auta a kráčeli směrem k poli. Bylo poseté odpadky, jako by se zde nedávno konala nějaká veřejná událost.

Poblíž stromů a keřů stáli další lidé, někteří z nich měli na sobě policejní uniformy. Rozsáhlý prostor kolem nich byl vymezený žlutou policejní páskou.

Když se Riley s Crivarem ke skupině přiblížili, uvědomila si, že křoviny něco skrývají.

Když to Riley spatřila, zalapala po dechu.

Udělalo se jí znovu špatně od žaludku.

Na zemi ležel mrtvý cirkusový klaun.