Читать книгу Písně kosmické - Jan Neruda - Страница 1

Letní Ty noci zářivá,

jakž tebou srdce okřívá —

ve dne tak sladkobolno,

a teď tak volno, volno!

Z oblohy bílý měsíček,

starobný nebes tatíček,

stříbrné světla pýří

po celém světě šíří.

Dokola jeho dětičky,

drobounké, smavé hvězdičky

dukátkovými hlasy

zvoní na krásné časy.