Читать книгу Moderní básníci angličtí - Jaroslav Vrchlický - Страница 15

Přátelství zlato vytříbené jemně,

vždy větší jeho cena v čase

a láska, ruda, která v klínu země

ve panenské své bují kráse.

Přátelství z let se do let může vésti,

vždy stejné, věř, se nepromění,

boj mnohý krutý musí láska vésti,

však roztaví se ve plameni.

Ó božství, uč nás, ty, jež smyslů nocí

vždy smrtelníky vodíš světla mocí,

jímž naše naděj i náš strach se řídí,

vše trudy nést i válčit s pýchou lidí,

se modlit v hoři, hanu zapomníti

a s celým světem v rovné lásce žíti.

Kol noci ticho střízlivé

vzduch halí v mlčení

a každý dech od břehů všech

zve slavně k modlení.

Ó Pane, ducha mého řiď

dál svatou drahou sám,

kyň tvorstvu, by mne učilo,

jak modliti se mám!